|
|
Molekulární mechanismus produkce reaktivních forem kyslíku u flavinových dehydrogenáz mitochondriálního respiračního řetězce.
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Cílem této práce je odhalit molekulární mechanismus produkce reaktivních forem kyslíku flavinovými dehydrogenázami mitochondriální glycerol-3-fosfát dehydrogenázou (mGPDH) a sukcinát dehydrogenázou (SDH). Obě tyto dehydrogenázy představují důležité zdroje reaktivních forem kyslíku v savčích mitochondriích, ale mechanismus úniku elektronů není zatím dostatečně popsán. Jelikož mechanismy produkce reaktivních forem kyslíku ostatními komplexy dýchacího řetězce jsou charakterizovány lépe, mohou posloužit jako případové studie pro lepší pochopení produkce reaktivních forem kyslíku flavinovými dehydrogenázami, a proto jsou důležité poznatky shrnuty v první části této práce. Ke studiu produkce reaktivních forem kyslíku izolovanými flavinovými dehydrogenázami jsme jako model používali digitoninem solubilizované mitochondrie z hnědé tukové tkáně potkana. Měření enzymových aktivit, produkce peroxidu vodíku pomocí fluorescence Amplex UltraRed a luminiscence luminolu odhalila flavin, jakožto nejpravděpodobnější místo úniku elektronů u SDH za in vivo podmínek, zatímco místo vázající koenzym Q navrhujeme jako místo produkce reaktivních forem kyslíku v případě mGPDH. Odlišný mechanismus této produkce oběma dehydrogenázami je patrný také z indukce reaktivních forem kyslíku vyvolané ferrikyanidem, která je...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních a klinicky významných látek.
Štícha, Martin ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
- 7 - ABSTRAKT (CZ) Předložená práce je komentovaným souborem devíti publikací dokumentujících možnosti využití hmotnostní spektrometrie v oblasti strukturní charakterizace vybraných organometalických komplexů, analýz léčiv a jejich metabolitů a monitorování významných biomarkerů metabolických poruch a onemocnění V průběhu práce na tématice disertační práce byly úspěšně realizovány následné dílčí projekty: Návrh a realizace postupu mikropreparace vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy za použití tetrabutylammonium tetrachlorooxorhenátu jako výchozí látky; příprava oxorhenium(V) komplexů s 1,2-dihydroxybenzenem, 1,2,3- trihydroxybenzenem a 2,3-dihydroxynaftalenem jako ligandy a jejich strukturní charakterizace s pomocí ESI/MS, APPI-MS a LDI-MS; ESI/MS a UV/Vis studie kinetického chování komplexů vznikajících při reakci tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s pyrogallolem a katecholem jako ligandy. Zvláštní pozornost byla věnována studiu následných chemických transformací primárně vzniklých Re(V) komplexů; strukturní charakterizace vybraných komplexů ferrocenu s mědí zlatem a stříbrem technikami ESI/MS. V rámci spolupráce na grantovém projektu zaměřeném na metabolismus cholesterolu byla navržena metodologie strukturní charakterizace rozkladných produktů katalytického rozkladu hemu a...
|
|
|
The role of mitochondrial complex II in cancer cell biology
Kraus, Michal ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Kašpárek, Petr (oponent)
Mitochondrie jsou pro většinu eukaryotických buněk nezbytné organely, které obsahují řadu komplikovaných, vzájemně interagujících proteinových struktur. Mezi ně patří mimo jiné i komplexy elektron transportního řetězce, tedy komplexy I - IV. Mitochondriální komplex II hraje klíčovou roli v buněčném metabolismu, neboť leží na křižovatce mezi cyklem trikarboxylových kyselin a dýchacím řetězcem. Tento proteinový komplex, též zvaný sukcinát dehydrogenáza, zprostředkovává nejen oxidaci sukcinátu a přenos elektronů, ale také se podílí na tvorbě reaktivních forem kyslíku. Mitochondriální komplex II sestává ze čtyř podjednotek zvaných SDHA-D, navíc sestavení komplexu vyžaduje čtyři proteinové asemblační faktory SDHAF1-4. Mutace a epigenetické změny genů podjednotek a asemblačních faktorů sukcinát dehydrogenázy jsou spojeny s různými patologickými stavy, jako jsou například neurodegenerativní onemocnění, nebo mohou stát za vnikem nádorů. Mitochondriální nemoci způsobené vrozenými poruchami komplexu II nicméně nejsou tak dobře prostudovány jako například onemocnění vzniklá z důvodu nefunkčnosti ostatních mitochondriálních komplexů, zřejmě proto, že žádný protein komplexu II není kódován v mitochondriálním genomu. Nedávné studie ukázaly, že narušení funkce nebo skládání komplexu II vede k akumulaci...
|
|
|
Sukcinát dehydrogenáza jako senzor hypoxie v plicní cirkulaci
Tichý, Václav ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Hypoxická plicní vasokonstrikce (HPV) je lokální fyziologický mechanismus plic pro optimalizaci oxygenace krve při alveolární hypoxii. Arterioly v postižené části plic zvýší průtokový odpor a tím se krev přesměruje do lépe ventilovaných segmentů. Při celkové hypoxii - například ve vysoké nadmořské výšce či při chronických plicních onemocněních - je tento mechanismus z principu neefektivní, jelikož se krev nemůže přesměrovat do jiné části. Tlak v plicní tepně je zvýšen, což časem vede k hypertrofii pravé srdeční komory a cor pulmonale. Tento mechanismus je studován již desetiletí, konkrétní signalizační dráhy však stále nejsou plně popsány a nejsou k dispozici ani terapeutická řešení. Tato práce nabízí popis vybraných vlastností plicní cirkulace a patofyziologický kontext plicní hypertenze, uvádí do problematiky lokalizace a signalizace HPV, a rozebírá nejdůležitější kroky od poklesu dostupnosti kyslíku až ke konstrikci cév. Praktická část se věnuje Sukcinát dehydrogenáze (SDH) - komplexu propojujícímu Krebsův cyklus s elektronovým transportním řetězcem - jakožto primárnímu místu detekce hypoxie v buňkách hladké svaloviny plicních tepen. Tuto hypotézu jsme se rozhodli testovat na isolovaných plicích potkana sledováním, zda malonát (inhibitor SDH) způsobí vasokonstrikci tak, jako hypoxie, a zda...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních a klinicky významných látek.
Štícha, Martin ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
- 7 - ABSTRAKT (CZ) Předložená práce je komentovaným souborem devíti publikací dokumentujících možnosti využití hmotnostní spektrometrie v oblasti strukturní charakterizace vybraných organometalických komplexů, analýz léčiv a jejich metabolitů a monitorování významných biomarkerů metabolických poruch a onemocnění V průběhu práce na tématice disertační práce byly úspěšně realizovány následné dílčí projekty: Návrh a realizace postupu mikropreparace vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy za použití tetrabutylammonium tetrachlorooxorhenátu jako výchozí látky; příprava oxorhenium(V) komplexů s 1,2-dihydroxybenzenem, 1,2,3- trihydroxybenzenem a 2,3-dihydroxynaftalenem jako ligandy a jejich strukturní charakterizace s pomocí ESI/MS, APPI-MS a LDI-MS; ESI/MS a UV/Vis studie kinetického chování komplexů vznikajících při reakci tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s pyrogallolem a katecholem jako ligandy. Zvláštní pozornost byla věnována studiu následných chemických transformací primárně vzniklých Re(V) komplexů; strukturní charakterizace vybraných komplexů ferrocenu s mědí zlatem a stříbrem technikami ESI/MS. V rámci spolupráce na grantovém projektu zaměřeném na metabolismus cholesterolu byla navržena metodologie strukturní charakterizace rozkladných produktů katalytického rozkladu hemu a...
|
|
|
Molekulární mechanismus produkce reaktivních forem kyslíku u flavinových dehydrogenáz mitochondriálního respiračního řetězce.
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Cílem této práce je odhalit molekulární mechanismus produkce reaktivních forem kyslíku flavinovými dehydrogenázami mitochondriální glycerol-3-fosfát dehydrogenázou (mGPDH) a sukcinát dehydrogenázou (SDH). Obě tyto dehydrogenázy představují důležité zdroje reaktivních forem kyslíku v savčích mitochondriích, ale mechanismus úniku elektronů není zatím dostatečně popsán. Jelikož mechanismy produkce reaktivních forem kyslíku ostatními komplexy dýchacího řetězce jsou charakterizovány lépe, mohou posloužit jako případové studie pro lepší pochopení produkce reaktivních forem kyslíku flavinovými dehydrogenázami, a proto jsou důležité poznatky shrnuty v první části této práce. Ke studiu produkce reaktivních forem kyslíku izolovanými flavinovými dehydrogenázami jsme jako model používali digitoninem solubilizované mitochondrie z hnědé tukové tkáně potkana. Měření enzymových aktivit, produkce peroxidu vodíku pomocí fluorescence Amplex UltraRed a luminiscence luminolu odhalila flavin, jakožto nejpravděpodobnější místo úniku elektronů u SDH za in vivo podmínek, zatímco místo vázající koenzym Q navrhujeme jako místo produkce reaktivních forem kyslíku v případě mGPDH. Odlišný mechanismus této produkce oběma dehydrogenázami je patrný také z indukce reaktivních forem kyslíku vyvolané ferrikyanidem, která je...
|
host ::
RSS.